Den naruby

V pátek 28. března si letošní deváťáci v rámci Dne učitelů (výročí narození Jana Amose Komenského – Učitele národů) na prvním stupni vyzkoušeli, jaké to je, někoho něco naučit a vychovávat. Probíhal již tradiční „Den naruby“. Celý tento den vyučovali nejstarší žáci naší školy různé předměty v 1. až 5. třídě. Připravili svým malým spolužákům různé kvízy, soutěže a křížovky. Tato akce byla jak pro žáky prvního stupně, tak pro žáky devátých tříd zpestřením a cennou zkušeností. Některým se „učitelování“ líbilo, někteří se utvrdili v tom, že by se nikdy v životě učitelem stát nechtěli. Konkrétní hodnocení této akce si můžete přečíst níže.

„Den naruby byl supr. Nejvíce se mi líbilo u 2. třídy. I přes jejich neustálé kecání byli v pohodě, ocenila jsem také, že mám spoustu nových kamarádů.“
Johana Kovářová, 9.B

Už od prvního stupně se všichni těší na tzv:“ Den naruby“. Žáci devátých ročníků mají možnost si zkusit role učitelů. Po tomhle zážitku, kdy jsem učila pátou a druhou třídu obdivuju učitelský sbor za tak pevné nervy. Opravdu to s námi někdy nemají lehké. Zatímco se někteří chtěli představit jako vzorní a chytří žáci, ostatní tuhle akci brali jako možnost ukázat, že se v nich skrývá ohromný talent bavit ostatní nekonečnými poznámkami a lezením na nervy vystrašeným deváťákům.“
Dominika Daňková 9.B.

První dvě hodiny byly v pohodě. Bohužel třetí hodinu nastalo to pravé peklo, třetí třída nám dala dost zabrat, nejen že byli nehorázně hluční, taky se nemohli na ničem domluvit. Ač jsme se snažily jak jsme chtěly, naše hlasivky, které předešlé třídy ušetřily námahy, dostaly nehorázně zabrat. Hloupost by byla, kdybych napsala, že už to nikdy nechci zažít, protože právě tímto bych se chtěla v budoucnu živit, ale s tím rozdílem, že bych neměla ve třídě malé děti, ale drzé puberťáky, kteří jsou mnohdy horší . Den naruby se mi líbil, ráda bych to někdy zažila znovu.“
Leona Slováková, 9. B

Den se mi líbil, bylo to hezké zpestření školy. Učila jsem druháky s Markétou a Lenkou G. Sice jsem se toho trochu bála, ale nakonec to bylo celkem dobré.“
Lenka Petrušková, 9.B

Štítky: