![]()
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
Klasifikační řád základní školy je zpracován v souladu se zněním zákona č.561/2004 Sb., školský zákon a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. Klasifikační řád je součástí školního řádu ZŠ Valašská Polanka
Klasifikační řád je pokynem pro pedagogické pracovníky a určuje pravidla hodnocení žáků ZŠ Valašská Polanka.
hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, srozumitelné a všestranné
pro klasifikaci platí obecná zásada, že vždy hodnotíme to, co žák zná a ne to, co nezná
při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznosti na integraci
učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví
třídní učitel odpovídá za to, že veškeré údaje o klasifikaci, o hodnocení chování a o výchovných opatřeních se zapisují do povinné dokumentace
pro příslušný školní rok jsou vedením školy vydávány „Důležité informace pro pedagogické pracovníky“, kde jsou specifikovány případné změny a upřesnění směrem ke klasifikaci, evidenci a kde jsou definovány povinně volitelné a nepovinné předměty
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (předměty povinné, povinně volitelné a volitelné) je klasifikován těmito stupni :
„1“ – výborný
„2“ – chvalitebný
„3“ – dobrý
„4“ – dostatečný
„5“ -
nedostatečný
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:
1. předměty s převahou teoretického zaměření,
2. předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
ad 1.) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní,
přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
kvalita výsledků činností,
osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
ad 2.) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: rodinná výchova, etická výchova,
výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
kvalita projevu,
vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se
klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni:
prospěl/a s vyznamenáním
prospěl/a
neprospěl/a
Žák je hodnocen stupněm:
§ prospěl/a s vyznamenáním - není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré
prospěl/a - není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný
neprospěl/a - je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni :
pracoval/a úspěšně
pracoval/a
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :
soustavným diagnostickým pozorováním žáka
soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
analýzou výsledků činnosti žáka
konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb
rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
Žák musí být z příslušného vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně několikrát za každé čtvrtletí.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek a prací a praktických činností oznamuje v nejbližším možném termínu.
Termíny kontrolních písemných prací, zejména čtvrtletních, prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy), aby se nadměrně práce z více předmětů nekumulovaly do určitého období.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka.
Všechny známky jsou zapisovány do žákovské knížky. V případě, že žák „chronicky“ zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiných sdělení, třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost oznámí jinou prokazatelnou formou zákonnému zástupci.
Pokud je žák dlouhodobě nemocen (více než týden), učitel individuálně žákovi rozvrhne doplnění učiva a zpětně toto doplnění zkontroluje.
Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období (může být jedním z vodítek). Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle a snaha.
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Hodnotíme to, co žák zná. Smyslem hodnocení není žáka „nachytat“ na tom, co neumí.
Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídách.
Případné problémy a zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogických radách.
Na konci pololetního klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší třídní učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví případné návrhy na opravné zkoušky či termíny odložené klasifikace.
Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání.
Dále výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o:
možnostech žáka a jeho nadání
předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka
chování žáka v průběhu povinné školní docházky
dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky do oboru vzdělávání, kde je součástí přijímacích zkoušek talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 20.října.
(dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, dyslalie)
U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce nebo být ústně zkoušen. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení. Na slovním hodnocení se dohodnou s třídním učitelem, který tuto skutečnost přenese i na ostatní příslušné vyučující. Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.
Při slovním hodnocení se uvádí :
a) zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem
§ ovládá bezpečně
§ ovládá
§ podstatně ovládá
§ ovládá se značnými mezerami
§ neovládá
b) úroveň myšlení
§ pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
§ uvažuje celkem samostatně
§ menší samostatnost myšlení
§ nesamostatné myšlení
§ odpovídá nesprávně i na návodní otázky
c) úroveň vyjadřování
§ výstižné, poměrně přesné
§ celkem výstižné
§ nedostatečně přesné
§ vyjadřuje se s obtížemi
§ nesprávné i na návodní otázky
d) úroveň aplikace vědomostí
§ spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
§ dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
§ s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
§ dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
§ praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
e) píle a zájem o učení
§ aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
§ učí se svědomitě
§ k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů
§ malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
§ pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
Klasifikační řád nabývá účinnosti dnem 3. září 2007.
Ve Valašské Polance dne 31. srpna 2007
Mgr. Naděžda Hajdová
ředitelka ZŠ Valašská Polanka
|
|
|